Rozhovor: Od biomedicíny po lázeňství. Proč Olomoucký kraj sází na life sciences?

Olomouc – Olomoucký kraj má na mapě life sciences své pevné místo – nejen díky špičkovému výzkumu v oblasti biomedicíny, ale i díky tradici lázeňství, moderním technologiím pro zdraví a rostoucímu důrazu na well-being. Právě proto se této oblasti intenzivně věnuje i Inovační centrum Olomouckého kraje, které ji vnímá jako jednu z nejsilnějších domén regionu s obrovským potenciálem do budoucna. O tom, co pojem life sciences obnáší, jaký má přínos pro lidi i firmy a kde leží největší příležitosti, jsme mluvili s Tomášem Dostálem, business developerem pro oblast smart health v ICOKu.

Když mluvíme o oblasti life sciences – co si pod tím máme představit?

Představte si všechno, co souvisí se zdravím a kvalitou života. Patří sem hledání nových způsobů, jak předcházet nemocem či je účinně léčit. Významnou roli hrají také moderní technologie a chytrá řešení, která zkvalitňují péči o pacienty. Patří sem i každodenní oblasti, jako jsou prevence, zdravá strava nebo péče o psychickou pohodu. Cílem je jediné: žít déle, zdravěji a spokojeněji..

Proč je to důležité téma právě pro Olomoucký kraj?

Protože Olomoucký kraj má to, co nám jinde mohou závidět – unikátní vzdělanostní a vědecko-výzkumné zázemí. Zároveň jde o odvětví s obrovským transferovým a aplikačním potenciálem.

Když zmiňujete unikátní zázemí, co tím konkrétně myslíte?

Mám na mysli instituce, které v našem regionu působí. Ať už jde o Univerzitu Palackého a její fakulty a katedry, Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) a jeho výzkumné jednotky – například Ústav molekulární a translační medicíny či Centrum pokročilých materiálů a technologií, dále například Aplikační centrum BALUO nebo Fakultní nemocnici Olomouc s Národním telemedicínským centrem a Centrem digitálního zdravotnictví, platformu DIGI2Health nebo Institut sociálního zdraví OUSHI. A nesmíme zapomenout ani na to, že Olomoucký kraj má nejvíce lázeňských míst v celé republice. Díky takovému zázemí má náš region všechny předpoklady být nejen centrem špičkového výzkumu, ale i místem, kde se nové poznatky rychle promítají do praxe a skutečně pomáhají lidem.

Jakou roli v tom všem hraje Inovační centrum Olomouckého kraje? Jak konkrétně se do rozvoje oblasti life sciences zapojujete?

INaše role je především propojovat, inspirovat a rozvíjet. Pomáháme dostávat poznatky z vědy a výzkumu do praxe prostřednictvím cílených akcí a konzultačních služeb, které nyní rozšiřujeme a chceme se zaměřit na medicínské technologie. Aktivně napojujeme Olomoucký kraj na evropský life science ekosystém a hledáme partnery pro klíčové regionální hráče a posilujeme brand kraje také díky nové konferenci PULSIO. Jsme součástí digitálního inovačního hubu DIGI2Health, kde pracujeme na podpoře inovací ve zdravotnictví.

Jak se daří propojovat špičkový výzkum a inovace s potřebami lidí v oblasti zdraví?

To je těžká otázka. Myslím, že v našem regionu se propojení výzkumu a inovací s praxí postupně rozvíjí, ale svůj potenciál zatím zdaleka nenaplňuje. Nejde přitom o specifikum Olomouckého kraje – stejnou výzvu řeší i celá Evropa. A právě proto jsme tu my: abychom tento proces podporovali a pomáhali překlenout cestu od vědecké myšlenky až k reálnému dopadu na život lidí nejen v našem kraji.

Můžete uvést příklad, kdy se poznatky z vědy a výzkumu dostaly do praxe a přinesly tak konkrétní přínos pro zdraví lidí?

Nedávno na půdě Univerzity Palackého vznikl spin-off zaměřený na využití elektroakupunktury při léčbě pacientů s poruchou hybnosti – jde o metodu, která může pomoci i lidem po poškození míchy. Dalším příkladem je projekt INTERVIR, v němž se vědecké pracoviště CATRIN spojilo s etablovanou olomouckou farmaceutickou firmou Farmak a společností MedicProgress. Společně vyvíjejí nové materiály a senzory pro prevenci a diagnostiku virových a bakteriálních onemocnění. Ukazuje se tak, že region dokáže propojovat špičkový výzkum s byznysem a přinášet řešení, která mají skutečný dopad na zdraví lidí.

Zmínili jsme už lázeňství, které má v Olomouckém kraji dlouhou tradici. Jakou roli podle vás může balneologie hrát v moderním pojetí zdravotní péče a prevence?

Balneologie dnes není jen o odpočinku, ale stále více o prevenci a podpoře dlouhodobého zdraví. Moderní medicína ji doplňuje o vědecky ověřené postupy a technologie – díky tomu lázně pomáhají nejen při léčbě chronických obtíží, ale také v rehabilitaci nebo při prevenci civilizačních nemocí. Myslím, že jejich role poroste, protože lidé čím dál víc hledají komplexní péči, která spojuje léčbu, prevenci i well-being.

Well-being dnes lidé vnímají čím dál víc – od zdravé stravy po chytré technologie. Jak se tento trend odráží v našich firmách nebo projektech?

Well-being už dávno není jen prázdné heslo, ale skutečný trend. I zavedené firmy dnes stále více myslí na své zaměstnance – nabízejí benefity, které jim pomáhají zůstat v kondici, zvládat pracovní zátěž a pečovat o fyzickou i duševní pohodu. K tomu přibývají projekty zaměřené na zdravou výživu, chytré aplikace pro sledování pohybu a spánku nebo moderní technologie podporující zdravý životní styl. Je tedy zřejmé, že péče o člověka a jeho životní rovnováhu není krátkodobá móda, ale oblast s velkým potenciálem pro inovace i byznys.

Fakultní nemocnice v Olomouci je domovem Národního telemedicínského centra (NTMC). Telemedicína je často označovaná za budoucnost zdravotnictví – může pomoci pacientům v regionech, kde je dnes horší dostupnost lékařské péče?

Telemedicína má obrovský potenciál právě pro pacienty v regionech, kde je dostupnost odborné péče složitější. Lékař tak může na dálku sledovat zdravotní stav chronicky nemocných a včas reagovat, když se jejich stav začne zhoršovat – bez nutnosti častých cest do specializovaného centra. NTMC ve Fakultní nemocnici Olomouc už dnes vyvíjí a ověřuje takové postupy – od vzdáleného monitorování kardiologických či diabetologických pacientů až po videokonzultace v různých oborech. Pacient tak může být pod dohledem špičkových lékařů, i když žije desítky kilometrů od velké nemocnice. To šetří čas, zvyšuje komfort a v mnoha případech pomáhá předcházet vážnějším zdravotním komplikacím.

V Olomouci vznikl i digitální inovační hub DIGI2Health, který se zaměřuje na e-health a telemedicínu. Jakou roli může hrát v rozvoji chytrých řešení pro zdravotnictví v kraji?

DIGI2Health může být pro náš kraj klíčovým urychlovačem chytrých řešení ve zdravotnictví. Nabízí firmám a inovátorům prostor pro testování nových nápadů, odborné zázemí i podporu při certifikaci a financování. Zároveň je propojuje s nemocnicemi, univerzitami a dalšími partnery. Díky tomu pomáhá, aby se inovace rychleji dostaly z nápadu do praxe a zlepšovaly kvalitu zdravotní péče v našem regionu i za jeho hranicemi.

Proč by se měl o téma life sciences zajímat i běžný obyvatel našeho kraje? Co mu to může přinést do každodenního života?

Dotýká se to nás všech. Cílem každého z nás je žít naplno a co nejdéle – a právě proto je důležité si uvědomit, že life sciences zahrnuje zdraví v celé jeho šíři: od prevence, zdravého pohybu, přes moderní medicínu až po každodenní pohodu. I proto v Olomouckém kraji vznikla strategie OLIVIE, která má za cíl z našeho kraje vytvořit region zdravého života a díky propojení vědy, inovací a místních institucí zlepšovat každodenní život lidí.

Na podzim letošního roku připravujete konferenci PULSIO. Můžete ji představit?

PULSIO je nová mezinárodní konference, která představí Olomoucký kraj jako živé a propojené centrum life sciences ve střední Evropě. Spojuje ty, kteří se v této oblasti pohybují – výzkumníky, startupy, firmy, investory i zástupce zdravotnictví a veřejné správy. Chceme, aby se právě tady potkávala věda s inovacemi a vznikala partnerství, která posouvají zdravotní péči. Mezi řečníky prvního ročníku budou například Tomáš Šebek, Antonín Hlavinka, Michal Pohludka nebo Radim Šlachta. Konference se uskuteční 12. listopadu v Domě u parku v Olomouci.