Trendy a nové technologie trvale udržitelného zemědělství – Inovační centrum Olomouckého kraje

Trendy a nové technologie trvale udržitelného zemědělství

Zemědělství je vášeň, nevěříte?

My jsme se o tom přesvědčili před pár dny. Na semináři zaměřeném na moderní směry v zemědělství jsme měli příležitost seznámit se s novými vědeckými trendy, zkušenostmi, tězkostmi a radostmi mnohdy opomínaného oboru. Reprezentativní zázemí poskytlo Město Zábřeh a propojení zdálnlivě vzdálených světů zrežírovalo Inovační centrum Olomouckého kraje.

Pokud jste neměli prostor osobně se zúčastit, nezoufejte, to nejdůležitěšjí najdete to v tomto článku. A nevylučujeme, že na otevřená témata v budoucnu navážeme dalšími akcemi.


Cílem semináře byla osvěta jednotlivých technologií, trendů a digitalizace v zemědělství. Rozšíření povědomí mezi zástupce malých a střední podniků, zástupce obcí a odborného SŠ vzdělávání, sdílení dobré praxe, propojení a navázání nových spoluprací. Troufáme si říct, že mise byla splněna. Atmosféra byla nabitá pozitivním jiskřením a témata se mísila, hovor v puzách sílil a úsměvu bylo na rozdávání.


Během jednoho dopoledne jsme se vnesli do tajů editování genomu, stali se odborníky na metodu CRISPR s použitím enzymu Cas9 a objevili důležitost uchovávání hnoje a nižším únikem amoniaku do ovzduší.
Obdivovali jsme aktivitu projektu "Od vidlí po vidličku", který vkládá enerigi do propojování lokální produkce s potravinovými provozovnami.
Nasáli jsme atmosféru ekologických farem, žabích jezírek i chystané robotické dojírny. Zjistili jsme, že lučního kvítí si vážíme víc než ředkviček a že nejlepší masáž je v levandulovém poli.
A v neposlední řade jsme se ujistili, že s novou technologií se nám neztratí žádná ovečka, že se ryby kamárádí se zeleninou, že přilákáme mladé nadšence, práce nám půjde lépe od ruky a můžeme se soustředit na to, co máme rádi - pobyt v přírodě.


A koho jsme na semináři mohli potkat?


RNDr. Mgr. František John, Ph.D

František John je od roku 2010 starosta města Zábřehu a předseda Svazku obcí mikroregionu Zábřežsko. Jeho hlavní motivací je práce pro město a region. Vystudoval Střední zemědělskou školu v Šumperku, v rámci vysokoškolského studia ekologie se věnoval integraci GIS a GPS. Všestranné posílení ekosystémových funkcí krajiny včetně např. pozemkových úprav a zvyšování diverzity považuje za předpoklad pro řešení klimatických změn, udržitelnost a budoucnost regionu. Věnuje se také včelařství či sadařství.


RNDr. Ivo Frébort, CSc. PhD.

Rostlinný biotechnolog a biochemik Ivo Frébort se výzkumu rostlin věnuje od svých vysokoškolských studií, zkušenosti získával také v Německu a Japonsku. V Olomouci založil Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, dnes jednu ze součástí Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP.  Na vědě ho baví to, že může přispět k řešení globálních problémů, ať už jde o obavy z potravinové krize či dopady klimatických změn.

Dlouhodobě hledá cesty, jak s využitím moderních metod pro úpravy genomu získat plodiny s lepším výnosem, vyšší tolerancí k suchu, odolné proti škůdcům a chorobám bez zatěžování životního prostředí. Jako viceprezident Evropské biotechnologické federace se zapojuje do snah o změnu evropské legislativy v této oblasti a přínosy metod pro cílené úpravy genomu objasňuje i široké veřejnosti.


Ing. Miroslav Skřivánek

Miroslav Skřivánek se rozhodl zasvětit svůj život přírodě a předávání svých zkušeností dalším.

Už během studií ho fascinovaly zákony přírody a současně zemědělské postupy moderní doby i našich předků.
Se svojí rodinou dnes spokojeně žije a hospodaří na rodinné farmě v horské vesnici Branná a čerpá z vědomostí, které si neustále doplňuje. Své zkušenosti předává dnešním studentům na Mendelově univerzitě, kde současně i studuje doktorandské studium.


Miroslav Skřivánek je starostou obce Branná, angažuje se ve sboru poradců ministra zemědělství České republiky a v rámci projektů ERASMUS+ pomáhá studentům z celého světa (Slovensko, Francie, Ghana, USA...) Jeho ekofarma je otevřená a část vzdělávání probíhá v přímé realitě.
Hospodaření na ekofarmě se mu stalo nejen denním programem, ale i vášní a velkou láskou. 


Ing. Oldřich Látal Ph.D.

Zemědělství ho bavilo už od dětství a jeho studijní kroky byly jasné. Oldřich Látal vystudoval Střední zemědělskou školu v Olomouci a potom zamířil na Mendelovu univerzitu v Brně, obor Zootechnika. V témže oboru, už při zaměstnání, dělal doktorát. Ve výzkumu se zaměřuje na výživu hospodářských zvířat, výrobu hnoje a dále na půdní vědy. Intenzívně se věnuje vztahům mezi zemědělskou činností a životním prostředím. Spolupracuje jak s univerzitními týmy a s dalšími vědeckými pracovišti, tak s mnohými farmami po celé republice. Využívá každou příležitost pro získávání informací o dobré praxi v zahraničí. Měl možnost konzultovat aktuální problémy s farmáři v Rakousku, Německu, Francii, Nizozemí, Norsku, Skotsku. Nové informace z výzkumu i z praxe následně využívá v poradenské činnosti. Zemědělství je jeho celoživotní koníčkem.


Anna Bartošová

Místní akční skupiny (MAS) propojují obyvatele, neziskovky, obce a podnikatele na lokální úrovni s cílem rozvíjet své území. Anna Bartošová, ředitelka MAS Horní Pomoraví, která dohromady čítá přes 50 tisíc obyvatel, nám představí projekt od Vidlí po vidličku.
Projekt vznikl z iniciativy MAS Šumperský venkov a postupně se k němu připojila i Anna s MAS horní Pomoraví. Proč? Protože jim záleží na tom, aby lokální zemědělská a potravinářská produkce zůstávala v regionu. Mimo jiné usilují o to, aby 30 - 40 % všech potravin, které odebírají školní jídelny , byly lokálního nebo českého původu. Důvody? Podpora regionálních zemědělců jim dává smysl a možnost ovlivnit kvalitu potravin ve školních jídelnách a propagace cesty k uhlíkové neutralitě jim je velkou motivací. 


Marek Slováček

Na podzim roku 2019 si Marek s Violkou pronajali opuštěnou zahradu na kraji Olomouce. Posekali trávu, prořezali ovocné stromy a připravili záhony. Během zimy si naplánovali co kde budou pěstovat. Velkou inspirací jim byli a jsou knihy o permakultuře, bezorebných technikách a biodynamickém zemědělství.
Láska je jejich hnacím motorem. S pokorou a respektem pečují o půdu. Pravidelně ji dodávají dostatečné množství organické hmoty, nepoužívají žádná umělá hnojiva ani pesticidy. Bio certifikace je pro ně nezbytná formalita, na které pracují, ale zásadami ekologického zemědělství se řídí i bez ní.


Lukáš Drlík

Malou obec Bezděkov by nikoho nenapadlo navštívit. Dnes ji díky levandulovému statku Lukáše Drlíka navštíví 25 tisíc lidí ročně. Už jako teenagera lákaly Lukáše restarace a kavárny. Dnes podniká na rodinném statku v Bezděkově a pěstuje levanduli. Levandule je základním stavebním kamenem všech aktivit, můžete si v levandulovém poli zacvičit jógu, přijet se podívat na již tradiční levndulový festival, nebo si pochutnat na lahůdkách v levandulové kavárně. Lukáše práce baví a naplňuje, věří, že to tak jednou budou cítit i jeho děti a levandulová pole budou dál dominovat jeho rodné obci.



Ing. Aleš Horák

Aleš Horák má za sebou studia na VUT, optimalizace výrobních procesů v automotive. Rychlá auta jsou jeho vášní a tak zůstával věrný tomu, co ho baví. Strojírenství byl tedy logický profesní krok a v roce 2010 stál u zrodu společnosti Flenexa plus s.r.o. Flenexa je společnost monoha tváří a Aleš zde může naplno využít svůj potenciál. Miluje dynamiku podnikání, možnost zapojovat nové technologie a díky technickým řešením přinášet optimalizace stávajících i rodících se projektů. Tak se strojírenská firma, která klade velký důraz na společenskou odpovědnost, postupně dostala k projektu aquaponie.


Michal Hrdlička


Michal Hrdlička se vyučil bačou na zemědělské škole v Nečtinách, šel na vojnu a po vojně do světa. Toulal se dost dlouho a dost daleko, Německo, Rakousko, Nový Zéland, Austrálie. Nasbíral zkušenosti a nakonec se vrátil na rodnou hroudu, koupil si statek v Brníčku a tam se usadil. Nebýt celé širé rodiny, šlo by to všechno mnohem pomaleji a hůř. Díky všem okolo a jejich velké pomoci se udělalo na statku fůra práce. V Brníčku dnes Michal s rodinou hospodaří už několik let, chovají zde dojné ovce francouzského plemene Lacaune, dojné krávy Jersey, masné krávy a také koně.

Z vlastního nepasterovaného mléka na statku vyrábějí sýry tradičními způsoby. Při práci s dobytkem pomáhají ovčáčtí psi a sýry se prodávají ze dvora. Práci na statku miluje, naplňuje ho radost zákazníků, kteří se opakovaně vrací pro výborné sýry. Život hospodáře, možnost být stále v kontaktu s přírodou a potkávat se s novými lidmi dává jemu i jeho blízkým smyls. 


Ing. Gabriela Doupovcová

Gabriela Doupovcová vyrůstala v zemědelské rodině. Práce rodičů ji motivovala k výběru studijního oboru a dnes má na starost družstvo, které hospodaří na více než 1650 hektarech zemědělské půdy.
Už během studií měla jasno, chtěla se věnovat zemědělské prvovýrobě. Hozením do vody a velkou zkušeností byla hned první pozice agronoma, kde měla na starost řízení 25 členného týmu traktoristů. Střet s realitou nebyl jednoduchý, ale se zapálením, jasnou předsatvou s vytrvalostí je dnes již 10 let vykonává funkci předsedkyně představenstva a zároveň ředitelky zemědělského družstva Jeseník. Její kompetence se značně rozrostly:-) Firma se věnuje chovu dobytka, výrobě mléčných výrobků, provozu biostanice a dalším projektům.
Gabriela je usměvavá, dynamická žena, která miluje svoji práci.



Ing. Dominika Sokolová

Dominika Sokolová je mladá začínající podnikatelka, studentka brněnské Mendelovy univerzity, která se zabývá chovatelstvím a zejména šlechtěním ovcí a koz. Vytvořila aplikaci, která pomáhá udržovat chovatelům komplexním přehled o jejich stádech a dokáže ušetřit až 90 % času na administrativě. Tak odstartoval projekt FESTADA. Dominika má k chovatelství přirozený vztah, vyrůstala na rodinné ovčí farmě a problematika jí je blízká. Dominika je žena mnoha tváří, usměvavá aktivní dívka, která se dokáže ve chvilce proměnit v aktivního vojáka v záloze nebo v suverénní podnikatelku.


Ondřej Vaněk

Ondřej Vaněk má dlouholeté zkušenosti jako pilot a modelář v oblasti bezpilotních leteckých prostředků. S těmito letitými zkušenostmi vznikla myšlenka vytvářet infrastrukturu pro drony ve městech a pomoci tak nasazení dronů jako technologie do běžného provozu.


K projektu Ondřeje Vaňka inspirovala myšlenka, co by mohl udělat pro bezpečnost při startu a přistání dronu a jak by mohl zvýšit operační nasazení dronů. Sám jako pilot ví, že najít vhodné místo pro start a přistání dronu není vždy jednoduché. A tak vznikl projekt DRON-PORT, který může usndanit používání dronů nejen v zemědělství.


Seminář byl realizovány v rámci projektu Smart Akcelerátor Olomouckého kraje II.


Partnery semináře byli: Olomoucká kraj, Město Zábřeh, MAS Horní Pomoraví

Jana Filipová
Jana Filipová
RIS3 developerka

filipova@inovaceok.cz

+420 778 044 011